na Blog.cz

Prasátka se u nás mají velmy dobře. Mají udělané svoje bahniště, kde si mohou dopřávat v létě pro jejich tělo tak důležité bahení lázně, velký výběh a bazének.

Prasátek je u nás zatím malinko méně, všechna prasátka byla zachráněna z velkochovů.

Ahojky,

po hodně dlouhé době opět článek, důvod je zřejmý - dohánění známek dohnalo i mě a tak na poslední chvíly dopisuji sešity a opravuji co se dá.

Jedno Nko už mám jisté z angličtiny, ale víte jak! dokud se svět neboří, nic se neděje!

Útěchou se mi staly dvě úžasné dušičky, které vstoupily do mého života relativně nedávno, přesto je už teď miluju jak jen to jde.

Jsou to dvě kobylky. Zlatka a Hvězda. O Hvězdičce psát nechci, zasloužila by si samotný článek a na ten tu bohužel nemám prostor ani čas.

Se Zlatkou je to složitější. Za tu krátkou chvíly jsem si totiž stihla zamilovat vyjížďky jen nás dvou. Je to tak úžasně povznášející pocit, který jsem snad nikdy nezažila.

Rozhoduji za nás obě, ale zároveň dávám Zlatce svobodu. Vím kdy čeká, že ji pustím a je natěšená a zároveň nervózní, ale přijemně nervózní z té chvíle kdy povolím otěže a holeněmi se dotknu jejího těla a ona bude mít možnost rozhodovat na chvíly o nás dvou. Je to jediná chvíle kdy jsem skutečně sebou a ona také. Tryskáme a já se směju, i když mě nikdo slyšet nemůže, já bych chtěla utéct někam daleko, chtěla bych běžet stále dál, ale v tu pravou chvíly skončí louka a vytrhne mě z mého snu o nerealitě, která se nikdy realitou nestane, musím zlatku zklidnit a obě se zase chováme jako by se nic nestalo, ale stalo. Každý takový trysk prohlubuje naše společné pouto, pokaždé si jsem o trochu víc jistá sedem i myslí, pokaždé zlatka protáhne trysk a běžíme byť jen o milisekundu rychleji.

Každou vyjížďku jedeme o kousek dál, užíváme si to společně, ne jen já, ale obě.

Poníky na ranči našeho azylu využíváme jen na hraní s dětmi, výlety, procházky do přírody. Většina poníků k nám přichází v hrozném stavu a tak již nejsou jezditelní mnohdy až do konce života. Poníci jsou u nás oblíbení jak dětmi, tak dospělými. Nevěříme v pověry, že poníci jsou hloupější něž koně, nebo tvrdohlavější, pracujeme s každým koněm individuálně dle jeho potřeb.

Ahojky.

týden o pryč a článek žádný. No škola dohnala i mě. Také jsem se teď hodně věnovala Zlatce. Je hodně lekavá a na tom s ní chci pracovat, protože je opravdu nepřijemné když na ní nasedám a ona se splaší kvůli větru.

Jak tu dozveřejním články se svojí sbírkou tak začnu asi nějakou challegne. Také se mi tu nashromáždilo pár výrobků tak nevím jestli to mám nějak střídat tématicky (ty články), nebo nejprv udělat tu sbírku, pak challegne a až potom výrobky.

Máme ve sbírce jednoho nováčka, trošku vzácnějšího a opravdu nádherného. Mluvím o fríském hřebci, novince pro rok 2015 a vyrobeném exkluzvně pro německo.

Zamilovala jsem se do něj hned jak jsem viděla novinky. To jsem bohužel netušila, že je to exclusive. No co, za 650Kč je konečně můj :3.

Je to takový můj pan dokonalý. Já vím, říkala jsem, že si nachvilku dávám pauzu, ale to prostě nejde... Jednou sběratel, navždy sběratel, krize, nekrize. Brzo k nám snad přicestují další nováčci, hodně raritek, no máte se na co těšit! :3 A já o to víc. Neptejte se mě, kde na ty modely beru, sama nevím. Každou korunku navíc hážu do kasičky, po týdnu to vysypu a je na model :D.

Každopádně tenhle úžasný frísáček je 1. model koupený vlastnoručně (jestli se to tak dá říct) na ebay a přijel k nám až z UK :3.

Za dnešek jsem také stihla nafotit a vytahat z poliček všechny moje Schleich koně. Fotila jsem tedy jen na stole, ale zase za krásného světla. Když si představím, že bych všem těm koním (ačkoliv si to zaslouží) měla dělat fotky venku tak mě trošičku mrazí.

Mějte se, snad vyjde brzo další článek. :)